z domova

České dráhy zavádějí vyhrazená kupé, někde snad dokonce i celé vagony, jen pro ženy.Vycházejí tak vstříc poptávce, kdy se ženy necítí ve vlaku bezpečně. Toto je přesný případ té kolektivní viny, kdy každý muž je potenciální sexuální zvrhlík. Zaznamenali jsme ortodoxní Židy v Izraeli, kteří nechtějí sedět vedle žen a požadují, aby pro ženy byla rezervována místa pouze v zadní části autobusu. Mají pro to své náboženské důvody.

Zdá se to přímo idylické. Přímou volbu presidenta schválily obě komory Parlamentu ČR a na lidech prý bude, koho si zvolí. První zájemci, kteří cítí v zádech podporu padesáti tisíc hlasů nutných k nominaci, se již srocují na startovní čáře, o jiných se mluví aspoň v médiích. Lidé mají novou reality show, jen se nehraje o to, kdo vydrží jako poslední ve vile, ale kdo jako první v tzv. přímé prezidentské volbě usedne na Hrad.

Stálý pohyb

Život je neustálý, nezadržitelný pohyb a my sami, i naše životní role, se v jeho průběhu, tu pozvolna, jindy naopak dramaticky, měníme. Je to nepřetržitý proces naší duchovní proměny a nepodlehnout v něm lze pouze tehdy, pokud neztratíme kontakt se svým vnitřním Já, pokud se nevyčleníme, neoddělíme od ostatních. A zatímco jedni dnes ještě hledají a zítra pak jistě i naleznou, ti druzí, za cenu svých kompromisů, výsad i výhod, sami sebe již dávno ztratili, prodali...

V době, kdy ministr Kalousek navrhuje zvednout daně z nemovitostí i daně z přidané hodnoty, kdy radí obcím zvýšit poplatky za svoz odpadů a kdy Vláda ČR připravuje občany na uhlíkovou daň, čili de facto daň z topení uhlím, navíc kdy vymýšlí povinné kontroly kotlů na pevná paliva v domech občanů, poslanci hájí nový zákon o ovzduší, který od roku 2016 ruší pro firmy poplatky za znečišťování vzduchu škodlivými látkami. Kde je logika? V lobby přece.

Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojili všichni pravičáci, všichni korupčníci, podvodníci a zloději, kteří si ze svobody, demokracie a svobodného podnikání udělali svůj zlatý důl na Klondike a spletli si Českou republiku s Divokým západem 19. století. Neseni listopadovou tsunami nespokojených občanů, dělníků, rolníků i inteligence, komunistů, antikomunistů i bezpertijních, studentů i seniorů, vtrhli bezohledně a bez skrupulí, vyzbrojeni nakradeným a vyvekslovaným kapitálem do české ekonomiky a politiky jak bandité do banky v Dawson City.

Tak nám schválili přímou volbu presidenta. Po dolní komoře Parlamentu ČR posvětila tento zdánlivý krok k přímé demokracii i komora horní. Před časem jsem slíbil, že pokud se tomu tak stane, spustím seriál článků, kde se budu zabývat faktory, proč jsou pro mě na post presidenta jednotliví dosud navrhovaní kandidáti nepřijatelnými a koho a proč bych na Hrad naopak  volil.Podstatné je říci si, co kdo od „přímé volby" hlavy státu očekává a co očekává od funkce presidenta republiky tak, jak je v současnosti definována.

První prezident České republiky Václav Havel těsně před Vánocemi zemřel. V dětství byl pokřtěn, biřmován a přijal první svaté přijímání, jak tvrdil kardinál Duka a jak by to mělo být ověřitelné z matriky křtů a dalších dokumentů. Jeho životní partnerka Dagmar, s níž žil ve hříchu, protože byla v minulosti církevně oddána s jiným mužem, jenž dosud žije, si přála katolický církevní pohřeb, který mu nebyl odepřen, i když praktikujícím katolíkem ve svém dospělém věku nikdy nebyl a katolickou víru nevyznával.

Musím říct, že nad tím vším jsem léta přemýšlel a vlastně přemýšlím dodnes. Hra s papírky zvanými "peníze" je skutečně naprosto absurdní a zcela samoúčelná, ale ve společnosti, která na nich stojí a padá, člověku prakticky nic jiného nezbývá. Na rozdíl od dob feudalismu, kdy byl člověk chudý, ale když měl víru ve správné náboženství, tak ho ani neupálili a střechu nad hlavu mu jen tak pro nic za nic obvykle také nikdo nevzal, tak dnes žijeme v reálném otrokářství, kdy je ale otrok povinen zajistit si bydlení a všechny potřeby na vlastní náklady plus dodávat systému další otroky s tím, že mu je zplodí a odchová opět na vlastní náklady bez možnosti mít na ně či na jejich budoucnost jakýkoliv reálný vliv.

Stát chce podle ní katolické církvi vracet majetek, který jí nepatřil. Podle mnoha informací, které spisovatelka shromáždila, se členové vlády dopustili zneužití pravomocí veřejného činitele a porušení povinností při správě cizího majetku v souvislosti s návrhem zákona o zmírnění majetkových křivd.

Když podal trestní oznámení člen jedné z periferních straniček politik František Matějka kvůli zamilovanému psaníčku od předsedy KSČM Vojtěcha Filipa do hladem svírané Severní Koree, tak tím vyvolal pobavený úsměv nejen u politologů a části právnické veřejnosti (pokud to vůbec zaregistrovala), ale jeho "statečný" čin pobavil i laickou veřejnost a dokonce i samotného JUDr. Vojtěcha Filipa. Osobně politikovi Matějkovi fandím a dovolím si tvrdit, že jeho pět minut slávy teprve přijde.

Čtenáře, který se těší na pojednání o udatném bojovníkovi s temnými stránkami vlastní povahy, zklamu. Pan Paroubek jako obvykle nemíní bojovat s žádnou ze svých nesnesitelných vlastností, i když díky nim přišel o politická plná koryta a zapackal, ba padl na ... tvář na domnělém startu do prezidentského křesla. O to zarputileji, udatněji a nesmlouvavěji chce bojovat s nepřáteli kolem sebe. Tito nepřátelé, co by jeden neřekl, jsou jeho bývalí přátelé, nositelé oranžové šály a ctitelé úvodníku „Tak, podívejte se ..." ke každé řeči do médií.

Když dochází chléb, snaží se vládnoucí elity předhodit hladovějícím alespoň nějaké hry, jakkoli pokleslé. Fakt, že tzv. „vláda boje proti korupci a rozpočtové zodpovědnosti" se objektivně řadí k tomu nejhoršímu, co českou společnost v posledních dvaceti letech potkalo, je dán několika faktory. Počet ministrů odvolaných kvůli podezření z korupčního či jiného protiprávního jednání je zkrátka a dobře vysoký.

Český investigativní novinář Janek Kroupa přijal pozvání slovenského deníku SME a na krátkém videu vysvětlil našim sousedům, že investiční skupina Penta funguje v podstatě jako zpravodajská služba, jež používá k prosazení svých zájmů totožné metody.

V nedávné době se na stránkách CFP objevilo několik článků tak či onak připomínajících občanskou iniciativu Charta 77. Především pak text „Chartisté a podchartisté" Martina Stína. Nejsem žádný pamětník, v době založení Charty mi bylo 12 let, nicméně na konci r.1988 jsem svůj podpis k prohlášení Charty také připojil.

V průběhu posledních dní bylo o Václavu Havlovi napsáno i vyřčeno tolik, že mnoho lidí už ani neví co je pravda a co lež. Ve společnosti budou ještě dlouhou dobu rezonovat prohlášení, proslovy, věty a slova, často i falešná, od jeho přátel, bývalých přátel, kolegů, nebo od těch, kteří se na něm chtěli jen zviditelnit. Těch slov, vět, proslovů a prohlášení bylo tolik, že se ani nechce věřit, že Václav Havel vůbec někdy žil nebo, že to byl jen obyčejný člověk.

Aby bylo možno na podkladě bagatelního dluhu dohnat občana k exekuci 800 násobného majetku, dokonce aby bylo možno občan a na základě dluhu několika tisíc připravit o dům, na to musí být vytvořen mechanismus a tým lidí, kteří tohle zrealizují. V ČR se toto právě děje, proto si dovolím mluvit o exekutorské mafii, i když v této mafii musí nutně být zapojeny kromě exekutorů i lidé z jiných profesí.